Nevim, jestli tohle dělá automaticky každý nebo takhle podvádím jen já, ale pokaždé, když se mi do ruky dostane random encounter tabulka (vlastně jakákoli random tabulka), tak mám ve zvyku nahozenou výzvu hned upravovat podle powerlvlu hráčských postav.
Příklad:
V bažině u Schnelldorfu lze potkat
- 2d10 goblinů
- 1d6 ještěrů
- černá dryáda
- wyvern
Pokud bych to hrál s družinou na první úrovni a padlo 12 goblinů, tak bych nejspíš postavil gobliny do nevýhodné pozice. Třeba by byli ranění a šli z jiné bitvy nebo by slavili a nevšimli si procházejících dobrodruhů. Naopak proti postavám na sedmé úrovni bych z toho udělal ten nejpromyšlenější ambush, jakýho jsou divocí zelenáči schopní.
Kdyby padla wyverna, tak bych vesměs postupoval podobně. Na malé úrovni by předcházela hromada varování, náznaků a požvýkaných goblinů, zatímco highlvl postavám bych dal šanci na útěk či přípravu jen jednu nebo žádnou.
Dryádu bych podle úrovně postav nijak neměnil. Beztak je to spíš roleplay encounter a záleží na tom, co postavy řeknou.
Výhody
- Netřeba tolik dělit lokace podle úrovně. lowlvl charaktery hned neumírají kdykoli vlezou někam, kde jim to není psané na míru (aka vystoupí z prvního dungeonu)
- Přejde snadno do krve, vypravěče pak vykolejí málokterá tabulka
Nevýhody
- Pořád je to podvod a zásah do sandboxu. Je třeba se hlídat a nepřehnat to. Svět byl vytvořen pro hráče k prožití, nemusí se jim ovšem vždy podřídit. Sterilitu samoscalujích* nepřátel v odnd nikdo nechce.
*dnd4e, the elder scrolls
Žádné komentáře:
Okomentovat