Křikloun
Tak klasifikují lovci duchů pomstychtivou duši, která nejenže zemřela neprávem, ale navíc byla během života zbavena hlasu. Vytržené jazyky, spálené či rozdrcené hlasivky, vrozená či získaná němota i tyranský zákaz mluvení, se všechny kvalifikují.
Křikloun se od běžného naštvaného ducha liší tím, že umí křičet s frekvencí a hlasitostí, která dokáže vyrazit dveře, rozlámat cihly, prorazit bubínky i zastavit tep.
V boji... (k6, hoďte každé kolo)
- ... útočí do všech, které má na dosah svých dlouhých drápů.
- ... se teleportuje za nejvzdálenějšího protivníka a zaútočí na něj.
- ... křičí tak vysoko, že musí všichni hodit proti zranění.
- ... křičí tak hlasitě, že musí všichni hodit proti ochromení.
- ... křičí tak hluboko, že se hroutí zdi, lámou trámy, praskají meče apod.
- ... zmizí ve zdi nebo podlaze, jen aby se za 2k4 kol zjevil jinde.
Sgrechian
Šedozelený humanoid ženské postavy s hadí kůží a dlouhým černým opeřením kolem ramen, paží a podél páteře. Akademici nejsou rozhodnuti, zdali je Sgrechian vlastní druh, poddruh Harpyje nebo uměle vytvořená mutace člověka. Liší se od harpyje ve čtyřech bodech:
- Neumí zpívat, jen hrozivě křičet a kvílet. Namísto lákání obětí na sex je obklíčí a křikem naženou do pasti nebo takticky nevýhodné pozice.
- Při lovu žerou všechna zvířata a muže. Ženy unášejí a dlouhé týdny olizují.
- Nemnoží se skrze pohlavní orgány. Mají ve své, do čtyř stran se rozevírající čelisti, několikero jedových žláz - jedna z nich aktivuje mutaci z člověka ve Sgrechian.
- Neumí létat, ale obratně šplhají a skáčou, starší s dlouhými pery i částečně plachtí.
V boji…
- Při nahánění obětí se pohybují rychle a mění barvu svého křiku tak, aby se zdálo, že jich je dvakrát až třikrát více než ve skutečnosti.
- Mohou prskat paralyzující jed až na pět metrů. Dospělého člověka ovšem musí zasáhnout několikrát, aby úplně ztuhl.
- Při boji zblízka pokračují v křiku a vrhají se co nejrychleji do zápasu, aby mohli oběť sápat všemi čtyřmi pařáty.
- Pokud ze sebe oběť Sgrechian neshodí, zakousne se do něj a vypustí smrtelný jed.
Ledová banshee
Stejně jako ostatní nemá krom křiku se skutečnou banshee nic společného. Prakticky se jedná o magický konstrukt. Zimní královně nejsou dovoleny slabé lidské emoce jako soucit či strach. Kdykoli ji ve snech doženou smutné vzpomínky, je z ní noční můra vypuzena a v podobě potrhaného přízraku vyhnána z Azurové citadely.
Přízraky mají podobu temného odrazu vílí královny zahalené v praskající ledové mlze. Létají nad severskými krajinami, střídají žalostný lament s panickým křikem a zničí kohokoli potkají. Není to proto, že by byly vědomě kruté či zlé, jen neznají nic jiného než ztrátu a smrt.
V boji... (k6, hoďte každé kolo)
- ... zběsile útočí zkřivenými prsty na nejbližšího oponenta. Její dotek prochází skrz brnění a mrazí tělo i duši.
- ... proletí skrz nejbližšího oponenta a všechny za ním, pokud stojí více či méně v řadě. Všichni zasažení hází proti zmražení.
- ... kvílí tak hlasitě, že si všichni v doslechu musí hodit proti zranění a dočasnému ochromení.
- ... vybere nejsilnějšího protivníka a dunivě zakřičí jeho směrem, řev tvoří viditelně vibrující kužel. Zasažený háže proti ohluchnutí a odmrštění o několik desítek metrů.
- ... se vznese vysoko nad nepřátele, aby bouři nebo mlhu, která ji běžně provází proměnila ve sněhový hurikán. Pokud padne podruhé, začnou se ve sněhu objevovat obrazy z mládí Zimní královny.
- ... zahlédne v očích některé ze svých obětí něco z královniny minulosti a paralyzovaně odklopýtá vzad. Pokud padne podruhé, tak se přímo rozpláče a odletí.
Banshee
Skutečné Banshee jsou elfská orákula, kterým za jejich hříchy nebylo dovoleno zemřít. Nadpřirozeně sešlé stařeny tráví svá nekonečná tisíciletí sedáváním u hrobů těch, kteří dokázali opustit život hříchu, využili druhou šanci a stali se dobrými lidmi. Klečí nad jejich hroby a kvílí děsivé písně žalu. Přesvědčují bohy, aby vrahům a násilníkům uznali vykoupení. Možná doufají v to samé i pro sebe.
Žádné komentáře:
Okomentovat